Canisterapie a hipoterapie je pro veřejnost jistě známější, ale proč se neseznámit ještě s felinoterapií? Kočka dokáže dát duševní pohodu, pohodlí, lásku i cit s něhou. Navíc pomáhá v boji se stresem a úzkostmi. Je vhodná všude tam, kde lidé přicházejí o kontakty s jinými lidmi a potřebují péči, jakousi náhražku v podobě mazlíčka.
Přítulné kočce se člověk nebojí svěřit a přitom jí pohladit po jejím hebkém kožíšku. Nejlepší plemena koček pro felinoterapii jsou ragdolls, american shorthairs a maine coons. Jedná se o specifický druh koček a ragdolls jsou používány hlavně pro postižené děti. Pomáhají uvolňovat svaly a napravují ochablost. Jejich vzhled je pro děti poutavý, jelikož připomínají plyšáka.
Podpůrný lék na eliminaci emočního napětí a negativity
Při mazlení s kočkou stoupá hladina oxytocinu, tzv. hormonu lásky, který je velmi důležitý i pro partnerský vztah. Kočka v mnoha případech pomáhá klientům, kteří jsou uzavření do sebe. Pacient se může začít zapojovat do různých konverzací, zejména při autismu.
Jaká by kočka měla být? A jak na terapii?
Stěžejní úlohu hraje povaha kočičky. Je nutné, aby byla zvyklá na lidi, klidná, ale současně projevovala taktéž aktivitu. Díky těmto potenciálním předpokladům dokáže fungovat jako tepelná izolace v podobě polštáře a uvolnit svaly – podmínkou je však, že umí zůstat v klidu. Na problémy s pohybovým aparátem je dobrý třeba zase pes, protože dokáže aportovat. Kočička by se měla cvičit cca od 10 měsíců věku a ještě další půl rok. Na kočce je také potřeba vidět, že si svou roli užívá.
Občas se stává, že i kočka prožívá svůj syndrom vyhoření. Kočičí terapie probíhá cíleně, např. na procvičování motoriky nebo pasivně – někdy stačí pouhá přítomnost kočky. Kočička se cvičí také na putování po ordinacích jako ambulantní forma felinoterapie.
