Porucha autistického spektra (ASD) je stav vývoje mozku, který ovlivňuje to, jak člověk vnímá jiné lidi a jak se s nimi stýká, což ovlivňuje komunikaci a interakci. Jako „spektrum“ se porucha liší v závažnosti a typech příznaků a zahrnuje stavy, které byly kdysi považovány za navzájem oddělené.
Kdy lze autismus diagnostikovat?
Je možné u dětí ve věku 18 měsíců diagnostikovat autismus. Většina diagnóz se však projeví ve věku 24 měsíců nebo starší, kdy je diagnóza považována za spolehlivou.
Existuje široká škála příznaků
Obecně platí, že příznaky ASD mají tendenci zahrnovat komunikační dovednosti a sociální chování, jako jsou potíže s rozpoznáním záměrů a pocitů druhých nebo nenavázání očního kontaktu.
Děti s ASD mohou také opakovat určité chování (jako je mávání rukama) znovu a znovu, nebo mohou být posedlé konkrétní hračkou. Nedostatek verbálních dovedností je dalším z nejznámějších příznaků.
Mezi další příznaky ASD u dětí patří přehnaná citlivost na hluk, intenzivní záchvaty vzteku, nereagují, když se na ně mluví, neukazují na zajímavé předměty.
Chlapci mají větší pravděpodobnost, že budou diagnostikováni
Poruchy autistického spektra jsou asi čtyřikrát častější u chlapců než u dívek. A ačkoli chlapci mají tendenci být diagnostikováni dříve a častěji než dívky, přibývá důkazů, že počet případů ASD u dívek je poddiagnostikován.
Autismus může začít před narozením
Vědci přesně nevědí, co autismus způsobuje. Většina odborníků souhlasí s tím, že kombinace genetických a environmentálních faktorů zvyšuje riziko rozvoje ASD u dítěte.
Lidé s autismem mají větší pravděpodobnost, že budou mít jiné zdravotní potíže
Lidé s poruchou autistického spektra mají větší riziko, že onemocní i jinými zdravotními stavy. Mnoho dospělých s ASD může mít další stavy, jako je zácpa, obezita, nespavost a epilepsie.
