Přiznání č. 1: Touží být někdy o samotě
Čas, kdy jste se mohla pohodlně svalit na gauč a věnovat odpoledne četbě oblíbeného časopisu nebo třeba lakování nehtů, jsou nenávratně pryč. Kromě dalších věcí, které maminkám často chybí, až 23% z nich přiznává, že čas o samotě je vůbec tím nejdůležitějším, co postrádají.
Přiznání č. 2: Kojení jim připadá trochu divné
Společnost ještě nenalezla úplnou shodu v tom, co je v rámci kojení “normální”. A zdá se, že samotné maminky se také cítí dost rozporuplně – zatímco 18% má tendenci odsuzovat matky, které vůbec nekojí, až 42% považuje příliš dlouhé kojení za něco ještě podivnějšího. Některé dokonce přiznávají, že se stydí před kamarádkami hovořit o tom, že stále kojí.
Přiznání č. 3: Posílají své děti do školy nemocné
Dítě si stěžuje na bolesti žaludku, ale teplotu nemá, nezvracelo, tak co teď? Poslat ho do školy nebo si komplikovat den, brát si dovolenou a zůstat s ním doma? Pokud se rozhodnete poslat ho do školy, jste jako více než 49% dalších matek, které by jednaly stejně. Někdy prostě spoléháme, že se některé věci vyřeší samy.
Přiznání č. 4: Přály by si, aby věci byly jinak
Je to tak – až 79% maminek přiznává, že kdyby mohly, udělaly by příště věci jinak. Téměř čtvrtina by si vybrala jiného partnera, necelých 20% by mělo víc dětí a 4% maminek by dokonce zvažovala, zda děti vůbec mít!
Přiznání č. 5: Raději spánek než sex
Únava je hlavním důvodem tohoto stavu. Když se vám konečně podaří dostat děti do postele, to poslední na co máte chuť, je ještě “práce” v posteli. Čas věnovaný dětem je ten nejcennější, ale zapomínat na svého partnera se nevyplácí – i váš vzájemný vztah potřebuje budovat.
Přiznání č. 6: Posuzují ostatní matky
Je to přirozené – sledujeme, jak se s mateřstvím potýkají naše kamarádky, kolegyně i neznámé ženy na ulici. A ujišťujeme se, že my jsme určitě lepší matky než ony. Má jejich dítě nadváhu? Zjevně mu dovolují jíst nezdravé jídlo. Křičí na ulici? Asi ho mají špatně vychované.
Přiznání č. 7: Mají svého oblíbence
Těžko se to přiznává, ale každá máma má toho svého “miláčka”, kterému čas od času koupí něco navíc nebo mu přistrčí větší kus dortu než ostatním. Snažíme se tvářit, že se nás to netýká, ale – ruku na srdce – přece jen se tomu nedá ubránit.
Zdroj: www.parenting.com
