Před pár desítkami let bylo doslova nemyslitelné, aby si kluci hráli s panenkami a holčičky si jezdily s autíčky. Dnes se tyto stereotypy postupně boří, nicméně stále zůstává mnoho věcí, které děláme, aniž bychom tušili, že pramení z našich předsudků či naučených zvyklostí.
Stereotypy někdy ani neregistrujeme
Ačkoliv se můžeme považovat za otevřené a zcela liberálně myslící jedince, mnoho genderových stereotypů je v nás natolik zakořeněných, že už je ani nepoznáme. I když tedy dovolujeme holčičkám hrát si s tanky a chlapcům nosit růžové oblečení, možná jim nevědomky vštěpujeme mnoho jiných stereotypů už jen tím, jak o mužích a ženách hovoříme, jak vysvětlujeme, proč je maminka s dětmi doma a tatínek chodí do práce apod.
Obchody s hračkami udělají “práci” za nás
Pokud jste si toho ještě nevšimli, jsou to právě obchodní řetězce, které nám úspěšně vštěpují, co je “pro holky” a co “pro kluky”. Jednotlivé uličky jsou obvykle barevně odděleny a i svými nápisy jasně demonstrují, komu jsou jednotlivé hračky určeny.
Kluci taky pláčou
Největším omylem při vytváření stereotypů je, že muži nikdy nesmí být slabí a citliví – že to jednoduše není mužné chování. Proto všechny ty tanky, zbraně a vojáčci. Není ale vnímavost a cit něčím, co bychom měli pěstovat u každého, bez ohledu na pohlaví? Nejsou právě tyto vlastnosti zárukou mírumilovného lidského soužití?
Začněte u sebe
Je pravda, že genderové stereotypy vy sami nezměníte. Ale pokud nezačnete u sebe, nedojde k vůbec žádné změně. Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je postavit se škatulkování alespoň sám u sebe, ve svém vlastní okolí a ve vztahu ke svým dětem.
Zdroj: www.parents.com
